Velikost textu

Na začátku světové války se octl český národ na osudové křižovatce. Většina politiků i občanů měla pozitivní přístup k Rakousku a habsburské monarchii. Věřili, že český národ dosáhne v říši plné rovnoprávnosti, včetně odpovídajícího podílu na politické moci. Tyto koncepce odrážela politika T. G. Masaryka. Vyskytla se řada jiných teorií, které předpokládaly orientaci na Rusko, se snahou vytvořit velký slovanský stát, pod vládou Romanovců. Rozpoutání světové války a zejména závislost na císařském Německu. Složitá, úspěšná jednání T.G. Masaryka,Beneše, Štefanika a dalších v emigraci vyvrcholila ustavením České a později Československé národní rady se sídlem v Paříži. Významným momentem se stalo organizování československého vojska - legií. K úspěšným jednáním v zahraničí se připojily vnější i vnitřní podmínky pro národně osvobozenecké úsilí Čechů a Slováků. V čele domácího odboje stal Národní výbor v Praze v čele s předsedou K. Kramáře. Národní výbor měl intenzivní styky s Československou národní radou v Paříží a vytvářel síť okresních a místních národních výborů. V říjnu byla národní rada přeměněna za zatimní Československou národní vládu a T. G. Masaryk předal vládě USA prohlášení československé nezávislosti, známou jako Washingtonská deklarace. Vyhlášení československé národní samostatnosti dne 28. října 1918 urychlila nóta o kapitulaci Rakouska.

TGMPředvečer 28. října 1918 došla do Dřínova radostná zpráva, že jsme dosáhli samostatnosti a svobody vyhlášením Československého státu. Lidé v Dřínově byli vznikem svobodné republiky v první chvíli překvapeni tak, že tomu nechtěli ani věřit. Teprve druhého dne ráno se Dřínovští na vlastní oči a uši přesvědčili v Kroměříži a Kojetíně, kde se konaly slavnostní shromáždění ke vzniku Československé republiky. Obyvatelstvo měst i venkova bylo ozdobeno trikolorami a odstraňovalo odznaky habsburské moci, rakouské orlice.

Dne 3.listopadu konala se ve škole schůze na oslavu vzniku nové republiky. Zúčastnil se hodně občanů z Dřínova i Vlčích Dol. Na slavnosti promluvila paní učitelka Havlíková a připoměla zásluhy prezidenta Masaryka o vznik naší svobodné vlasti. Slavnost byla zakončena v Dřínově poprve zpívanou hymnou Kde domov můj. V obci jako v celé vlasati byla uskutečněna úspěšná sbírka ve prospěch pozůstalých po českých legionářích.

S koncem války bída a hlad hned neustaly. Všeobecná radost z osvobození národa vyvrcholila. Bylo vzpomenuto, že 8. listopadu 1620, po bitvě na Bílé hoře byl český národ odsouzený k zániku a po 300 letech je opět svobodný! Naplnila se památná slova otce národa Františka Palackého: "Byli jsme před Rakouskem a budeme i po něm." V obci bylo živěji. Ve škole se učilo veseleji. Lidé se měli rádi a nebylo hádek. V oživlých hostincích se radostně a přátelsky hovořilo o novém státě. Dne 21. prosince 1918 byl opět den všeobecné radosti. Do Prahy přijel první prezident republiky T. G. Masaryk. Den jeho slavnostního vjezdu do vlasti oslavila kroměřížská vojenská posádka skládáním slavnostní přísahy na prapor sokolské jednoty Kroměříži.

Šířily se různé zprávy. Mezi nimi i tak ohromující, že naše republika obdrží v Africe po Němcích kolonii Togo. Kolovaly i fotografie žen z této kolonie. Dokonce se tam někteří občané chystali vystěhovat. Zejména starší mládenci se Togankám nemálo obdivovali. Nakonec se ukázalo, že to je pouhý bluf. Sem patřilo i vydání mapy, na které byla zakreslena republika v hranicích sahajících po Berlín, Budapešť a Vídeň. Nálada anektovat, potlačit a vládnout z rozpálených hlav brzo vyprchala. Mladé republice začaly značné potíže s Němci, Poláky a Maďary. Jako první se vrátili domů o vánočních svátcích naši legionáři z Italie. S nimi přijel do Kroměříže i italský štáb. Nad portálem arcibiskupského zámku byla vztyčena italská vlajka. Kroměříž se stala na čas sídlem vrchního velitele generála Luigi Piccioneho. Řídil odtud dočasně operace proti Maďarům, kteří vtrhli na Slovensko. Za svého pobytu v Kroměříži uspořádal generál pamětihodný velký ples, ve sněmovním sále arcibiskupského zámku, přístupný všem obyvatelům z celého okresu bez rozdílu. Sál hýřil barvami národních krojů a venkov měl početné zastoupení. Radostné byly vánoce 1918. Vojáci se vraceli domů jednotlivě i v hloučích a všichni byli radostně vítáni.

Přišel rok 1919. V březnu se přestěhoval generál Piccione se svým štábem na Slovensko. Na 1. máje 1919 byla za účasti více než deseti tisíc lidí zasazena v Kroměříži na Miličově náměstí Lípa svobody. V září navštívil Kroměříž jeden z nejlepších českých lidí, ministr financí dr. Alois Rašín. Konaly se sokolské odvody a na pomoc Slovensku odjela z Kroměříže celá četa. Nastaly všední dny. Pomalu se zapomínalo na přísahy a národní solidaritu z roku 1918.

Zpráva o návratu čs. legií z Ruska do kroměřížské posádky přišla do Kroměříže s velkým předstihem. Dne 11. března 1920 opouštěla první část 3. pluku Jana Žižky čs. legií ve Vladivostoku Rusko. Čtyřkomínová loď Mont Vernon přijala 4668 pasažérů. Kolos, dlouhý 215 m a široký 22 m s ponorem 9,6 m, zamířil do japonského přístavu Murorámu, kde byly doplněny zásoby uhlí. Po cestě rozbouřeným Tichým oceánem přišlo přivítání krajany v San Francisku, cesta na jih kolem západního pobřeží Ameriky, soustavou zdymadel Panamského průplavu na východní pobřeží. Následovala krásná cesta Atlantickým oceánem a po průjezdu Gibraltarem poslední mokrý úsek cesty Středozemním mořem do přístavu v Terstu. Cesta do nové vlasti Československa byla završena po železnici. V Plané u Tábora byla jednotka slavnostně přivítána prezidentem republiky Masarykem Slavnostního přijetí v Kroměříži se odehrálo v nové posádce 23. dubna 1920 na nádvoří 3. pluku.

Druhý transport již neproběhl tak hladce. Jel stejnou trasou jako první. Požár na lodi, bouře s cyklónem, utržení lodního šroubu cestu prodloužily. Proti 41 denní cestě prvního transportu trvala tato cesta 125 dní. Příjezd do Kroměříže 15. srpna již nebyl tak slavnostní. Vojáci odcházeli domů na zaslouženou tříměsíční dovolenou. I do mnohých dřínovských rodin se vrátila pohoda a láska, když se vrátil zdráv otec i syn, aby pokračovali v započatém díle. Byly však i rodiny, kde smutek a žal ležel v srdcích všech, neboť se dlouho nevracel otec, syn nebo bratr, který bojoval v Rusku, Italii nebo Francii pod červenobílým praporem národního vojska. Mnozí překvapili své milé nečekaným, nenadálým návratem, jiní tím, že si s sebou přivezli i ženu.

Ve svobodné Československé republice získaly volební právo jako plně rovnocené mužům i ženy. Mohly volit i být voleny. V Dřínově byla navržena ve volbách v roce 1919 jen jedna platná kandidátka za sociálně demokratickou stranu. Vzhledem k tomu se volby nekonaly a zvoleni byli všichni navržení kandidáti. Ve 42. roce působení na dřínovské škole jmenovalo obecní zastupitelstvo řídícího učitele Jana Havlíka za zásluhy o obec čestným občanem a předala mu v listopadu 1919 záslužný diplom. Odešel na zasloužený odpočinek, ale již v prosinci zemřel na srdeční mrtvicí. Pohřeb se konal za velké účasti lidí i z okolí. V řadě projevů nad hrobem byly oceněny jeho zásluhy o výchovu více než pěti pokolení.

Na jaře 1920 bylo splněno přání mnoha chudých rodin, mezi které bylo rozčleněno do nájmu 100 měřic půdy místního velkostatku. Byla to předzvěst připravované pozemkové reformy. Rolník Alois Deneš první započal výstavbu hospodářského stavení na části obecní parcely č. 143. Parcelu pro stavbu mu vyměnila obecní zastupitelství za jeho pole. Na zbývající části parcele byla zahájena výstavba dalších tří domků. Pozemek si stavebníci vykoupili od obce 5 Kč za čtvereční metr.

Podle nově vydaného zákona byla každá obec povinna zřídit veřejnou knihovnu, která by byla zdrojem zábavné i vzdělávací literatury občanů. Úkolu se ujal řidící učitel Otakar Nop a ve spojení se starostou obce Janem Nesvadbíkem zažádali k tomuto účelu o subvenci. Z přidělené částky Kč 500.- bylo zakoupeno 77 svazků zábavné a poučné literatury. Zákonný příspěvek vyplatila také obec ve stejné výši. Byly použity na svázání knih a další nákup nových knih. Knihy půjčoval 1x týdně řidící učitel ve škole.

Vláda čs. republiky vypsala v roce 1920 IV. státní půjčku. Všech patnáct člen obecního zastupitelství se usneslo upsati na tuto půjčku 6% Korun 29 250, a to takto: Staré rakouské válečné půjčky ve výši 39000 K budou převedeny na IV. státní 6% tí, že obec připlatí na jejich nominální hodnotu 75 % tj. 29 250, za což obdrží ještě ve stejné výši 29 250 půjčku 5%. Poněvadž obec volného jmění neměla, požádala Zemědělskou moravskou banku o výpůjčku těchto 29 258 Kč. Měla tedy obec Dřínov celkem 58 500 Kč půjček, které ovšem sama předem vypůjčila dříve než upsala.

DřínovDrahota v roce 1920 poklesla, neboť ubylo z oběhu pěněz. Ministr financi dr. A. Rašín nechtěl, aby státní finance dospěly k úpadku a proto zavedl kolkování bankovek. Tím se mělo zamezit ohromnému zmatku, který vzrůstal. Příčinou byl vzrůst velké spousty papírových peněz přicházející k nám z Maďarska, které hodnotu měny hrozivě snižovaly. Rakouské koruny pomalu mizely a do oběhu přichází československé koruny. Peníze byly hodnotnější a hledanější. Toto velké dílo ministra Rašína zachránilo obyvatelstvo mladého českého státu před velkými škodami. Žádný jiný stát, vzniklý současně s naší republikou, nezotavil se ve věcech finančních tak rychle jako náš stát. Obrat v cenách nastal v roce 1921. Na polovinu klesly ceny mouky, másla a dalších potravin a šatstva. Naše koruna se stala v cizině vzácným platidlem. Za naši korunu se platilo ve Vídni až 27 000 rak. korun, v Rusku 1 700 rublů. Její výše však byla přítěží našemu zahraničnímu obchodu. Naše zboží přišlo státům s nízkou valutovou hodnotou drahé a přestalo být vyhledávané. Náš stát platil cizí zboží řepným cukrem. To bylo naše zlato. Byla provedena poslední rekvizice obilí, ale stát zabavil již jen polovinu obilí. Rok 1921 byl pohromou pro pěstitele řepy. V červnu způsobily ohromné škody na řepách dosud u nás neznámé housenky zaviječe pelyňkového.

Nové kovové koruny a papírové pětikoruny byly vydány v roce 1922. O rok později drobné bronzové desetihaléře a pětihaléře naší měny. Na vzácného odborníka ve finančních věcech dr. Aloise Rašína byl spáchán atentát a zranění podlehl.

Velké přeměny v občanském životě přinesly horečné zakládání politických, stavovských skupin a organizací. Dělnické organizace povzbuzeny neočekávanými úspěchy a ústupky žádaly stále o další. Dochází ke sporům se zaměstnavatelem a požadavky se vymáhají stávkou. Bylo jich několik a řečníci rozpalovali svými řečmi nespokojené lidi sladkými nesplnitelnými sliby. Vedlo to k rozmrzelosti, ještě větší nespokojenosti a k nechuti k práci.

Vedle výstřelků rázu politického a hospodářského projevovalo se i hnutí náboženské. Část našeho svobodomyslnějšího kněžstva jednala s Římem o zrušení celibátu a o zavedení jazyka československého do bohoslužebných obřadů. Po zamítnutí těchto požadavků vystoupila velká část kněží církve římskokatolické a - založili národní církev československou. Jejich příkladu následovaly stovky a tisíce občanů nejprve ve městech a později i na venkově. V Dřínově k velkým změnám nedošlo, ale ojedinělé případy rozrušily mysl mnohých občanů. Sem lze zařadit bouřlivou protestní schůzi, kterou uspořádala část místních občanů. Příčinou jejího uspořádání byl první případ v obci, kdy řídící učitel vystoupil i se svoji rodinou z katolické církve. Brzy se však ukázalo, že pobouření bylo předčasné a zbytečně, neboť jeho výstupem nijak neutrpělo náboženské cítění a přesvědčení žáků.

Občany, kteří si zvykali na klidný život, znovu vzrušilo vyhlášení částečné mobilizace. Československá branná moc, jako člen "Malé" dohody" měla zakročit proti zamýšlenému nastolení Habsburků v sousedním Maďarsku. Bývalý císař Rakouska - Uherska byl však internován dříve než došlo k vojenské akci.

Politické rozvrstvení v obci se zpestřilo po ustavení nové strany "Domoviny". Tato politická strana získala do nájmu, pro své pachtovní a nákupní družstvo, 60 měřic půdy. Půda pronajatá místním velkostatkem byla na trati "Žórov" a byla přidělena po částech mezi drobný lid na zemáky. Pachtovné za měřici pole činilo ročně 80 Kč.

Významné bylo rozštěpení sociálnědemokratické strany na dva tábory. Radikálnější členové utvořili komunistickou stranu, zavátou k nám z Ruska, mírnější zůstali dále stoupenci sociální demokracie. Sem do roku 1922 se datuje založení silné komunistické strany v Dřínově.

V roce 1922 u dřínovského velkostatku vypršela čtyřicetiletá nájemní smlouva, kterou byl pronajatý velkostatkáři Friesovi ze Zborovic. Majitel hrabě Defours Walderode se sám ujímá hospodářství. Správcem velkostatku byl jmenován Vilém Vintrych, který již v uplynulém roce pod správou Zborovic v Dřínově působil. V místní cihelně budované velkostatkem od roku 1922 byla na polovině kruhu zahájena výroba pálených cihel. Zásoby cihlářské hlíny zajišťily na řadu let materiál na výrobu kvalitních výrobků a možnost zaměstnání pro obyvatele Dřínova. Rok 1923 je významný velkým počtem novorozených dětí. Při poměrně nízké úmrtnosti bylo vykázáno v Dřínově 19 novorozenců.

Značná pozornost v mladém státě je věnována "lidovýchově". Obecní knihovna slouží svému účelu a využívá ji 20 % obyvatel. Z příspěvků i obecní pokladny je doplňována o vyšlé novinky. Osvětová kmise uspořádala pět vzdělávacích přednášek a o zájmu svědčí průměrná účast na jednu přednášku 100 osob. Místní spolky sehrály dvě divadelní hry a škola žákovské divadlo a dvě besídky pro rodiče.

Velkým přínosem bylo přebudování jediného spojení s obcí Vlčí Doly polni cesty na silnici. Na tuto výstavbu, která byla komplikovaná výkupy pozemků, kácením stromů, vyrovnáním terénu pořízených za částku 120 000 přispěla obec Dřínov 25 %.

Parcelace
K parcelaci pozemku podle pozemkové reformy došlo v roce 1924. Vesnice, ve kterých se parcelovalo byly plné zájemců lačných po půdě. Hladinu rozviřovaly politické strany s různými hesly. Tak se ozývalo "Bez náhrady vyvlastnit!", "Rozdat!", jiné volají hesla "Hospodařme družstevně!", "Vezměme velkostatek do své správy!" apod. Parcelaci prováděl Státní pozemkový ústav v Olomouci, komisariát v Krměříži, za spolupůsobení místní komise. O podíl na velkostatku Dřínov se dožadovaly také sousedící obce jako Srbce, Vitčice, Vlčí Doly, Medlov a Tetětice. Přihlášek bylo tolik, že by bylo třeba nejméně 4000 měřic půdy, aby byl zájem uspokojen. Do záboru byla dána poloviny dřínovského velkostatku a tak byla řada žádostí zamítnuta a dalším byly zkráceny původní požadavky. Sousední obce dostaly:
Srbce asi 30 měřic v trati U boží muky
Vitčice asi 70 měřic v trati Žórovy
Vlčí Doly asi 30 měřic v trati Žórovy
Medlov asi 100 měřic v trati Pod Srnovem
Tetětice asi 10 měřic v trati Hrůza
Celkem bylo obyvatelům sousedních obcí přiděleno 330 měřic.

Z Dřínova bylo uspokojeno 64 občanů ze 105 žadatelů 363 měřicemi v tratích Na rovině, Lopatě, Kovářově lánu, Změnách, Klči a části Hůry a Žórovů. Mezi zamítnutými žadateli bylo pachtovní a nákupní družstvo Domovina, Místní družina katolických zemědělců a obec Dřínov.

Přidělená půda se platila podle bonitních tříd od 2500 - 5 000 Kč za hektar. Z vybrané částky bylo vyplaceno odbytné propuštěným zaměstnancům, zaplaceny manipulační poplatky. Každý bývalý majitel vyvlastněné půdy dostal kolem 250 Kč za měřici.

Parcelace vyvolala rozruch a nepřátelství mezi občany. Vrátila však alespoň část půdy ztracené po "Bílé hoře" českému lidu.

Pro statistický úřad byl proveden ke konci roku 1925 soupis hospodářského zvířectva Dřínově. Byly napočítáno celkem 51 koní, 14 telat, 13 mladých odstavců, 16 jalovic, 3 plemenní býci, 39 nepřipuštěných jalovic, 25 připuštěných a 128 plemenných krav. Dále 45 volů a 285 kusů ks domácího skotu. Mimo to 153 koz, 239 ks vepřového dobyta, 940 slepic, 47 kohoutů, 88 husí, 8 kachen, 8 krocanů, 4 perličky a 172 králíků.

Místní kroužek ochotníků pod vedením učitele Dedka sehrál v zámeckém nádvoří divadelní hru Psohlavci. Další divadelní představení pořádal sbor dobrovolných hasičů, místní odbor proletářské tělovýchovy a škola.

Růst populace pokračoval. Na 24 porodů, připadlo šest úmrtí. Tento vzrůst je patrný i na výstavbě rodinných domků a hospodářských stavení.

Obecní zastupitelství rozhodlo dokončit stavbu pomníků padlých místních občanů v I. světové válce a zároveň památníku odboje československého národa. Dle originálu prof. Pelikána provedl sochařskou práci p. Hlobil, sochař z Kojetína. Vlastní památník je symbolizovaný sochou sv. Václava a svatováclavskou písní "Nedej zahynouti nám ni budoucím." Slavnostního odhalení a posvěcení pomníku se konalo 17. července 1927. Odpoledne byla sehrána na zámeckém nádvoří divadelní hra "Vrah", za hojné účasti z Dřínova i celého okolí.

V roce 1928 došlo díky pracím na nové silnici k budování kanalizace v obci. Zmizely špinavé a páchnoucí příkopy a celkový ráz obce se zlepšil i po zdravotní stránce.

Vzácnou událostí pro celý okres byla návštěva prezidenta republiky T. G Masaryka v Kroměříži. Velkolepého slavnostního uvítání na Masarykově náměstí se zúčastnilo desetitisícové shromáždění. Z Dřínova mimo zástupce obce a organizace i značná část občanů a školních dětí. Po přehlídce čestné roty byl prezident uvítán svým bývalým spolužákem arcibiskupem dr. Prečanem v kroměřížském zámku. Odpoledne prezident pokračoval na své cestě do Zlína, kde si prohlédl Baťovu továrnu na obuv.

Významné byly oslavy 10. výročí založení republiky. Slavnostní výzdoba osvětlení, lampionový průvod, vzpomínkové shromáždění u pomníku padlých i ohňostroj. Místní komunistická strana svou účast na všech akcích odmítla.

Zima roku 1928 - 1929 byla neobyčejně krutá a vyvrcholila v měsíci lednu, kdy i v poledne byly teploty - 20 st. C. a 11. února klesla na - 35 st.C. Zima měla katastrofální následky. Polní a lesní zvěř téměř vymrzla. Závěje byly naváté do výšky až tří metrů. Na saních se jezdilo od prosince až do března bez jediné přestávky. Spousty sněhu a místy neproniknutelné závěje ochromily pravidelnou železniční dopravy. Doprava musela být omezena a na některých tratích na několik dní zastavena. Při tání mnohé řeky zamrzly ledem tlustým přes jeden metr. Trhání ker prováděla armáda výbušnými látkami, aby se předešlo zničení mostů, ucpání řečiště a zátopám. Byly způsobeny ohromné škody na ovocných stromech. Pokud některé stromy zimu vydržely neměly ovoce. V červenci a srpnu byla naopak vedra a teploměr vystoupil až na 32 st.C. Půda byla vyprahlá a polní plodiny zvolna hynuly. Vydatné deště se dostavily až koncem září, ale ty již úrodu nezachránily.

Počátkem roku 1929 byl v obecním zastupitelství vznesen požadavek žádající zahájení jednání o elektrifikaci obce. Koncem roku byly již podepsány podmínky předložené Středomoravskou elektrárnou akc. spol. v Přerově. Zavazovaly obec ke vstupu do této společnosti a k nákupu 25 kusů akcií v celkové hodnotě 15.500 Kč. Na úhradu tohoto obnosu bylo použito výtěžku ze státní půjčky a navíc byla provedena výpůjčka od Rolnické záložny na poskytnutí investiční půjčky elektrárnám ve výši 63.000 Kč formou zakoupení dlužních úpisů uvedené společnosti. Následoval podpis dalších záruk na finanční zálohy ku příkladu na domovní přípojky. Po počátečním váhání vznikl požadavek na provedení 104 připojek. Práce vzhledem k mírné zimě započaly již v prosinci.

V měsíci srpnu konala naše armáda velké vojenské cvičení, kterému byl ve dne 28.- 30. srpna přítomen sám nejvyšší velitel pan prezident T. G. Masaryk s četnými vojenskými misemi USA, Francie, Jugoslavie, Rumunska a dalšími hodnostáři.

Závěrečná cvičení se konala v okolí Dřínova a bylo zakončeno velkou vojenskou přehlídkou dne 30. srpna 1929. Na Srnově byla vybudována tribuna pro hosty, kolem které pochodovalo po celé tři hodiny 30.000 pěších a jízdních vojáků, desítky obrněných pancéřových automobilů, světlometů, protiletadlových děl, tanků, pontonových vozů a jiných vojenských dopravních prostředků. Přehlídce přihlíželo jistě 200.000 diváků z celé Moravy.

Úderem 14. hodiny byla vypálena salva dělových ran a prezident Masaryk přijel ze svého dočasného sídla v kroměřížském arcibiskupském zámku v automobilu. Na srnovské křižovatce přesedl na koně a za zvuku vojenských fanfár dojel k tribuně, kde přijal hlášení velitele celého cvičení generála Vojtzechovského. Vojska pochodovala v nepřetržité řadě z prostorů od Věžek a na Srnově se rozcházely za vzorné organizace různými směry. Přehlídky se zúčastnilo všemi obdivovaných 60 letadel.

Neuplynul ani měsíc a došlo k další oslavě významné pro náš národ. Dne 28. září 1929 uplynulo 1000 roku od smrti českého knížete sv. Václava. Byl uspořádán lampiónvý průvod vesnicí od školy na "Žabák" a zpět k pomníku padlých. Po slavnostním projevu a zpěvu národních hymen sehrála pavlovská tělocvičná jednota Orel divadelní hru "Sv.Václav".

Slavným dnem se stal pro Dřínov 14. leden 1930, kdy byl do obce zapojen poprve elektrický proud.

V důsledku světové hospodářské a průmyslové krize byl nedostatek pracovních míst. Ten vedl k nedostatku prostředků chudých rodin ve městech i na venkově. Zřizovaly se stravovací a ošacovací akce ve prospěch nezaměstnaných a jejich rodin. Obecní rada provedla v Dřínově několik akcí podělení potřebných dětí chlebem, z příspěvků a darů nechala napéct 90 kg vánoček a ty spolu s dalšími dárky byly předány dětem na Štědrý den. Situace se nezlepšila ani v dalším roce a obec pečovala o řadu potřebných dětí nezaměstnaných rodičů. Byly pořádány různé sbírky, prostřednictvím péče o mládež bylo zajišťováno stravování dětí. Značné potíže vznikly státu i obcím s výběrem daní. Počet dlužníků a dlužné částky se každoročně zvyšovaly. V roce 1932 v Dřínově dvakrát hořelo. Pro nedostatek vody ve studních museli hasiči a obyvatelství nosit vodu až z panských rybníků. Nedostatek vody a neschopnost staré stříkačky vytáhnout vodu z hlubokých studní přimělo obecní zastupitelství založit fond na zakoupení nové motorové stříkačky.

Nejvyšší nezaměstnanost v obci byla v roce 1933, kdy bylo evidováno v měsíci únoru 46 nezaměstnaných. Prostřednicvím okresního úřadu byly vydávány stravovací poukázky na potraviny v hodnotách 10 Kč. Takových poukázek bylo vydáno v obci za 4.410 Kčs a nezaměstnaní si za ně vybrali u místních obchodníků potřebné potraviny. Na oživení pracovního ruchu a snížení nezaměstnanosti vydala vláda 4,5 % půjčku práce. Za dva měsíce bylo na ni upsáno přes 2 miliardy Kč.

1934 - V červenci byl v obci u příležitosti 40. výročí založení hasičského sboru župní sjezd hasičských sborů v Dřínově. Byla to oslava mimořádná s hudbou, slavnostní mší, vyznamenáváním, slavobranou, pestrým průvodem s padesáti účastníky v hanáckých a slováckých krojích, námětovým cvičením a zábavou.

V rámci oslavy 85. narozenin prezidenta Masaryka dne 7. března byla hasičským sborem u Boží muky zažehnuta slavnostní hranice a uskutečněn průvod obcí s lampióny. Dne 14. prosince 1935 se prezident vzdal prezidentského úřadu a doporučil za svého nástupce dr. Edvarda Beneše, dosavadního ministra zahraničních věcí. Byl zvolen zdrcující většinou.

Celková politická situace přispěla k zavedení dobrovolné branné výchovy mládeže a podle směrnic stanovench zákonem byla zřízena místní organizace civilní obrany. Zahrnovala službu požární, samaritánskou, asanační, zastírací a poplachovou.

Vzhledem k zlepšeným finančním poměrům obce byla konečně zakoupena motorová stříkačka pro místní hasičský sbor.Poklidný život v Dřínově přerušily události v Habeši. Na podzim 1935 napadla Italie samostatný africký stát Habeš a zmocnila se nad ní vlády. Ve Španělsku vypukla občanská válka. Noviny a rozhlas byly plné zpráv, o kterých se vedla živá dizkuze v místním hostinci. Různily se názory na pomoc Španělsku, ale zprávy odchodu dobrovolníků se množily stejně jako výtěžky sbírek na podporu republikánského Španělska. Zjištění, že si německé jednotky a zejména letectvo udělaly ze Španělska střelnici a proti republice začala bojovat i fašistická Italie, měli sympatii republikánští bojovníci. Za těchto neklidných poměrů uzavřela naše republika smlouvu o vzájemné pomoci s Francií a následovalo uzavření podobné smlouvy se sovětským Ruskem. Smlouvy byly vázány na sebe tak, že pokud by napadenému Československu pomohla Francie, pomůže mu i Rusko.

Do roku 1936 spadá provedení zákona o odlužení samosprávných celků. Tato finnanční pomoc mile překvapil obecní funkcionáře i občany. Velkou zásluhu na zlepšený stav obce měl místní rodák a čestný občan dr. Taufer. Zlepšujcí hospodářské poměry umožnily rovněž dlužníkům vyrovnat své daňové nedoplatky obecní pokladně.

Stále klesající ceny hospodářských produktů, zejména obilovin vedly vládu ČSR k vydání zákona, kterým byl zaveden obilní monopol. Prováděním monopolu byla pověřena Československá obilní společnost v Praze. Stát nebyl v této soukromé společnosti finančně zúčastněn, ale vykonával v ní dozor zástupci jednotlivých ministerstev. Monopol zabezpečoval zemědlcům za obilí pevnou cenu, naproti tomu jim však uložil určité povinosti a omezení. Tíživé hospodářské poměry se nepatrně zlepšovaly. Stále častěji se ozývaly hlasy žádající oddlužení. Pěstování cukrové řepy bylo stále omezeno a pěstitel musel odebrat stanovenou dávku denaturovaného cukru, kterým přikrmoval dobytek.

Situace v Evropě vyvrcholila 12. března 1938 nenadálým záborem Rakouska Němci. Dne 25. března 1938 se objevil na obloze vyjímečný přírodní úkaz. Po dlouhé hodiny se noční obloha zažehávala záhadnými, proměnlivě opalizujícími paprsky. Úkaz vyvolal velké vzrušení mezi lidmi. Starší lidé předvídali, že jde o předzvěst války jiní usuzovali, že jde o československou tajnou zdraň proti německému letectvu. Jak se později ukázalo, šlo o mimořádně jasnou polární záři, která se v našich zeměpisných šířkách vyskytuje jen velmi zřídka.

Již několik dní po těchto událostech se sloučila Henleinova strana s občanským stranami sudetských Němců. Hlavu zvedali Němci v Kroměříži, ale i německé menšiny ve Zborovicích, kde poněmčoval panství Friesz, v Kvasicch německé rodiny Thůnů a Prosskowtzů a v Hošticích Dubští. Požadavky Němců narůstaly a docházely zprávy o výtržnostech Němců. V květnových obecních volbách soustředilo se v sudotoněmecké straně již 91 % všech německých hlasů.

Nálada byla vážná, ale odhodlaná projevovala se na poctivé přípravě k obraně vlasti.

V obcích se občané plně zapojili do organizace civilní obrany.

V září poslouchali dřínovští občané, kteří vlastnili rozhlasový přijímač provokační Hitlerovu řeč z Norimberka. Ochraptělý hlas Hitlera chrlil výhružky, které byly přerušovny zfanatizovaným davem fašistickým pozdravem Sieg heil. Pod nátlakem Hitlera byl naší vládě předložen návrh na odstoupení okrajových území, kde je víc než 50% Němců. Přes odpor a bez hlasování národa byl pod hrubým nátlakem návrh přijat.

Po zprávě o vyhlášení všeobecná mobilizace československé armády vytvořily se na návsi diskutující hloučky. Muži do 40 let sbalili své kufříky a urychleně nastupovali k útvarům. Svět užasl nad rychlostí mobilizace a nad připraveností našich lidí bránit republiku proti silnějšímu nepříteli. Přišel ale Mnichov a tam se rozhodlo o nás bez nás. Tak byla dovršena tragedie a její důsledky se valily přes naši zem. Říjnovou rezignaci dr. Beneše na prezidentský úřad a jeho následný odlet do zahraničí přijala většina občanů jako zlé znamení pro budoucí dny.

Kontakt

 telefon     starosta:     734 314 272
                           573 373 023


          hospodářka: 734 314 271
                           573 373 031

Obec Dřínov
Dřínov čp.155
768 33 Morkovice

číslo účtu : Česká spořitelna, a.s. 1483098309/0800
  
email  obec@drinov.cz

       starostadrinov@seznam.cz

Úřední hodiny

 pondělí, středa 8.00 - 17.00 h
 polední přestávka 12.00 - 13.00 h

Novinky na e-mail

Email *:

Jméno *:

Zrušení odebírání

Programy ke čtení dokumentů

Ikona DOC souboru

MS Word Viewer
(soubory DOC)

Ikona PDF souboru

Acrobat Reader
(soubory PDF)

Čas poslední aktualizace: 06.11.2017 v 10:28
Oficiální stránky © 2010
webdesign: Origine

Portal goc    MOOL     Czech point     Policie       Zlínský kraj    Kroměříž    Knihovna       Morkovice-slížany

http://kynologiemorkovice.webnode.cz/